Vyhledat v textu

Drobečková navigace

Úvod > Místní části > JIŘÍKOV

JIŘÍKOV

Vítejte na stránce věnované místní části Jiříkov!

 

Jak šel čas, aneb stručně z historie obce:Jiříkov 02.JPG

První zmínky o této obci pocházejí z roku 1318, kdy je jako jeho majitel uváděn Petrus de Jurzycow- tedy Petr z Juříkova. V podobě Jiříkov se název osady objevuje až v pozdějších pramenech ze 17. století.  Pro období středověku se k Jiříkovu nedochovaly žádné konkrétní zprávy. Byl však součástí Haberského panství, které až do období husitského hnutí patřilo klášteru benediktinů v nedalekém Vilémově. Toto panství bylo značně rozlehlé a kromě Jiříkova zahrnovalo ještě dalších 26 vesnic. Skrze Habry je ve 12. století v Kosmově kronice zaznamenán průběh důležité středověké obchodní spojnice- tzv. Haberské stezky, která spojovala Čechy s Moravou a větvila se do dalších tras, jež vedly za hranice Českého království. Jiříkov tedy ležel v těsné blízkosti této významné stezky.

            Vilémovský klášter, který panství i s Jiříkovem vlastnil, roku 1421 podlehl útoku husitů a Haberského panství se tedy ujal král Zikmund Lucemburský, který jej v roce 1429 předal Mikuláši Trčkovi z Lípy. S tímto rodem jsou pak osudy Jiříkova spjaty až do 17. století, kdy bylo panství Trčkům z Lípy, pro podezření z paktů se stavy proti Habsburkům, odebráno. Jako zkonfiskované bylo prodáno svobodnému pánu Janu Reinhardovi z Walmerode a na Nymburce.

Neklidné období první poloviny 17. století poznamenané třicetiletou válkou dolehlo i na Jiříkov. Alespoň hrubou představu o tom, jak rozloha, obyvatelstvo i stavení ve vsi před a po třicetileté válce vypadaly, si můžeme udělat na základě údajů z berní ruly, která byla vydána v roce 1654 za účelem zmapování škod, které válka napáchala.

            Jiříkov byl tehdy samozřejmě mnohem menší než dnes, čítal kolem deseti stavení, která byla soustředěna kolem menšího rybníku patrně v centrální části obce. Jiříkovem také procházela vozová cesta, která vedla od Tisu k Vepříkovu a odtud dál, na Chrudim. Berní rula nás zpravuje o 3 třech hospodařících, kteří vlastnili velká hospodářství. Řemeslník byl v obci tehdy jen jeden a to tesař, který však vlastnil i menší výměru polí. Jako zcela pustá jsou uváděna dvě stavení. Další tři rolníci pak jsou uváděni jako „na živnosti zkažení“, což v dobové terminologii znamenalo, že jejich stavení byla buď pobořená, nebo neměli potah, či se z jiných důvodů nemohli dostatečně starat o svá hospodářství. K tomuto počtu hospodářů samozřejmě musíme předpokládat i jejich rodiny, tedy počet obyvatel byl rozhodně vyšší než sedm.

            Z tohoto období se v Jiříkově žádná stavební ani jiná památka bohužel nedochovala, ale kronikář obce, který ji vedl v letech 1929- 1939 udává, že domu čp. 14. se mezi lidmi říká „U Vidláků“ a domu čp. 5 „U Beranů“ což jsou jména, která uvádí již berní rula i jí podobný dokument z 18. století, tzv. Josefinský katastr (z roku 1785).

            Stavbou, která by mohla mít své kořeny v 18. století, je snad kaplička, která tiše stojí obklopena starobylými lipami na návsi obce. Přímé doklady pro to nejsou, ale předválečný kronikář obce, který sice vede kroniku od roku 1929 ale v jejím úvodu se vrací i do let před první světovou válkou, uvádí, že když byl během první světové války rekvírován i zvon jiříkovské kapličky, bylo na něm vyraženo datum 1776.

            Po celé toto období byl Jiříkov součástí Haberského panství a společně s ním střídal majitele, v 17. století od svobodného pána z Walmerode  a na Nymburce přešlo celé panství do držení rodu Caretto de Millesimo, dále jej pak vlastnili hrabata z Pöting-Persingu a to až do roku 1808.

            V 19. století měnilo panství, jehož součástí Jiříkov stále byl, poměrně často majitele až na jeho konci připadlo hraběti z Thun-Hohensteinu, který jej držel až do počátku první světové války (tedy do roku 1914). Po první světové válce a vzniku Československa bylo Haberské panství podle dikce pozemkové reformy rozprodáno středním rolníkům.

            A právě až z 19. a z 20. století pocházejí soustavnější zprávy o Jiříkově, pocházející především z úřední agendy místního obecního úřadu. Z 80. let 19. století je tak dochována matrika obce, zápisy schůzí zastupitelstva obce, rozpočty, evidence branců a čeledi a mnohé další materiály.

            Poměrně bohatý fond dobových materiálů se dochoval k místní škole, která zde byla založena v roce 1908. V témže roce jí byla vystavěna nová budova, která dodnes stojí při kdysi dosti frekventované cestě na nedalekou obec Veselou. Dnes je budova vzorně opravena a je v soukromém držení.

            Ve dvacátém století Jiříkov, stejně jako zbytek země a Evropy vůbec, pocítil tíhu první světové války. Z Jiříkova bylo odvedeno třicet branců a byli posláni na frontu. Těm, kteří se nevrátili, jejich spoluobčané vystavěli pomník, ke kterému jsou dodnes pokládány věnce ke cti jejich památce. Pomník byl slavnostně odhalen v červenci roku 1928. První poválečné svobodné volby do obecního zastupitelsva se konaly dne 15. 6. 1919. Členy zastupitelstva se na základě jejich výsledků stali pánové: Jan Nádvorník (čp. 14), Jan Pavlík (čp. 29), Jan Maruška, Václav Maruška, Karel Pleskač, Jan Pavlík a Václav Bárta. Prvím poválečným a prvorepublikovým starostou Jiříkova se stal pan Jan Nádvorník (čp. 14). Vznik nové republiky byl v obci vždy v úctě, jak dokládá slavnostní zasazení lípy u příležitosti prvního roku její existence (lípa u potoka na horní jiříkovské návsi byla zasazena dne 28. 10. 1919). U příležitosti desátého výročí pak byl pořízen a slavnostně odhalen již zmíněný pomník padlým.

            Léta první republiky jsou v Jiříkově vůbec ve znamení čilého kulturního ruchu. V roce 1922 byl založen v Jiříkově Spolek divadelních ochotníků Rozkvět, který aktivně vystupoval až do roku 1939, ochotnické divadlo se však v Jiříkově hrálo příležitostně i nadále. V roce 1929 byl v obci také založen sbor dobrovolných hasičů, který se zde dodnes těší velké oblibě, a takřka všichni plnoletí obyvatelé vesnice jsou jeho členy. Spolek byl založen v dubnu a již v létě téhož roku byla vystavěna hasičská zbrojnice a opatřena hasičská stříkačka. Budova zbrojnice stojí na prostranství vedle kapličky a Sboru dodnes slouží, první hasičská stříkačka se však, bohužel, nedochovala.  

Léta první republiky vystřídalo období republiky druhé a následně pak druhá světová válka. Ta Jiříkov zasáhla též, nikdo z občanů ji však nezaplatil životem. Poválečné období plné euforické radosti nad koncem okupace vystřídal rok 1948 a nástup komunistického režimu. Ten se na vesnici znatelně podepsal.

Jiříkov by od pradávna spjat s rolnictvím. Zemědělství zde bylo tradičním způsobem obživy. Lidé měli svá hospodářství v držení po svých předcích z hluboké minulosti. V rámci kolektivizace, vynucené komunistickým režimem, byly soukromé pozemky a hospodářské budovy zabrány. Původním vlastníkům byl jejich majetek navrácen až po roce 1989.

            V prvních letech po roce 1948 se kolem Jiříkova vytvořily ilegální skupiny, které šířily protikomunistické letáky, či byly napojeny na větší protikomunistické organizace v širším okolí. Několik Jiříkovských občanů se v těchto skupinách angažovalo, ale byli perzekvováni. Tresty se pohybovaly od několika měsíců ve věznici, až po 16 let v uranových dolech.

            Dnes Jiříkov dál žije svým klidným životem. Ze zájmových organizací tu nadále funguje Sbor dobrovolných hasičů, Základní organizace Svazu žen, někteří občané jsou členy Mysliveckého sdružení Kámen či Ornitologického klubu. Pravidelně se zde konají dětské dny, výtvarné dílny, nohejbalové turnaje, obecní výlety a další zajímavé aktivity.

            Na minulost Jiříkova dodnes upomínají kaplička, která na konci roku 2015 prošla rekonstrukcí a v roce 2016 byla znovu slavnostně vysvěcena. K památkám obce patří rovněž pomník padlým v první světové válce, ale i mohutné, vznešené lípy, z nichž jedna byla za veliké slavnosti zasazena v den, kdy byl Československé republice jeden rok. O další lípě, která stojí na stráni nad potokem, který teče za vesnicí, koluje mezi lidmi pověst, že byla zasazena na oslavu zrušení roboty, tedy v roce 1848.

            Jiříkov může milovníkům výletů (ať už pěších, či cyklistických) nabídnout klidné zákoutí, krásnou přírodní scenérii i malebný ráz své starobylé návsi. K procházce láká také rozlehlý rybník obklopený lukami a lesy, či chráněná krajinná oblast Havranka.

Napište nám

Stránky zdarma

Vytvořte si vlastní webové stránky zdarma na doméně www.obec-kamen.cz

Registrujte se zde

20. 9. Oleg

Zítra: Matouš

http://extranet.kr-vysocina.cz/fv/

www.mesta.obce.cz

www.portal.gov

           ZDRAVY KRAJ.jpg           
           

Návštěvní kniha

příspěvků: 14

Návštěvnost stránek

108988